Wellington

Naší poslední zastávkou na Severním ostrově bylo hlavní město Nového Zélandu, kde jsme strávili dva dny. Z Rotoruy jsme vyráželi do Wellingtonu v 1 hodinu ráno nočním autobusem (ManaBus v akci za 2 NZD na osobu) a dorazili jsme tak do centra města před devátou ranní.

Lanovka slouží už více než 110 let

Přivítalo nás tu pořádně větrné počasí, kterým je metropole proslulá, a netrvalo dlouho a přidal se i déšť. Náš první den jsme proto strávili v národním muzeu Te Papa a následně na pokoji v YHA hostelu, kde jsme dospávali předchozí noci. Te Papa určitě stojí za návštěvu – expozice se věnují různým tématům, takže si každý najde svoje, a vstup je zdarma. Nás zaujala třeba simulace zemětřesení v malém domečku, a to jsme ještě netušili, že nás to pak na Jižním ostrově potká naživo.

Novozélandská fauna v muzeu Te Papa

Expozice věnovaná imigrantům

Před Te Papa si můžete zaskákat do vody

Další den bylo krásně, tak nám nic nebránilo užít si procházku po nábřeží a poznat vlídnější tvář Wellingtonu. Jako vystudovaní politologové jsme nemohli vynechat prohlídku parlamentu, která je asi celkem populární, protože další volná místa byla až za hodinu. To nám dalo čas porozhlédnout se po nejbližším okolí a navštívit tak třeba starý kostelík sv. Pavla, který je celý postavený ze dřeva.

Asi nepřekvapí, že se budově parlamentu říká včelí úl

Kostel Old St. Paul´s

Interiér kostela Old St. Paul´s

Po obědě jsme pak vyjeli oblíbenou historickou lanovkou (4 NZD) na Kelburn, odkud byl krásný výhled na město. Zpět do centra jsme šli pěšky přes botanickou zahradu, což byla příjemná procházka. Na nábřeží jsme si dali zmrzlinu a pokračovali na náměstí Civic Square, kde je k vidění několik soch a instalací. Moje oblíbená je Fern Ball Sculpture - stříbrná kapradinová koule, jakoby levitující čtrnáct metrů nad zemí.

Civic Square a Fern Ball Sculpture

Most pro pěší vedoucí na Civic Square

Wellington na nás zapůsobil jako příjemné město plné kaváren a kulturního vyžití, jehož ulice nám občas připomínaly Evropu. Ve srovnání s Aucklandem, kde lidi nosí i v centru tepláky a žabky, nám ale přišlo, že tu nepanuje tak uvolněná atmosféra. Taky tu žije o poznání méně lidí z Pacifiku a více bílých tváří, takže je to tu v tomto ohledu oproti Aucklandu trochu nuda. Nic naplat, hlavní město je asi plné úředníků, kteří chodí v obleku a musí se tvářit seriózně;)

S větrem tu bojuje každý

Průzračně čistá voda i v přístavu hlavního města, to mě na NZ fascinuje

Procházka po nábřeží

Poslední den ráno jsme kousek od YHA hostelu nastoupili na autobus (9 NZD), který nás dovezl na letiště. Výzdoba tu hned každému připomene, že přiletěl do země Pána prstenů, na což tematicky navázalo bezpečnostní video, které nám pustili na palubě letadla Air New Zealand. Ze vzduchu jsme si prohlídli část východního pobřeží Jižního ostrova a za chvilku už jsme přistávali v Christchurch, ale o tom zase v dalším příspěvku.

Letiště ve Wellingtonu není žádná nuda!

Letištní hala

Na palubě letadla Air New Zealand

Tohle už je Jižní ostrov