Milford Sound

Ke konci našeho pětiměsíčního pobytu v Queenstownu jsme podnikli jednodenní výlet ke fjordu, jenž je často označován za jedno z nejkrásnějších míst na Novém Zélandu - Milford Sound. My jsme jej při našem letním cestování vynechali z části i proto, jak moc je toto místo mezi turisty oblíbené, a tím pádem i v letní sezóně přelidněné. Díky Lukášově práci v hotelu se nám naskytla příležitost navštívit Milford Sound v zimě a navíc zdarma, tak jsme neváhali.

Slunečný zimní den na Milford Soundu

Vyráželi jsme v 7:30 ráno, kdy nás na palubě přivítala sympatická průvodkyně a řidička v jedné osobě. Jednalo se o "luxusnější" verzi výletu v autobuse s prosklenou střechou, kde bylo navíc opravdu hodně místa na nohy. Skleněnou střechu jsme ocenili hlavně při průjezdu horskými průsmyky, kde jsme měli pěkný výhled na štíty nad námi. Komu by to nestačilo, tak mohl sledovat na monitoru obraz, který zaznamenávala kamera umístěná venku na přední části autobusu.

Výhled střechou autobusu

Z Queenstownu je to do Milford Soundu skoro 300 kilometrů, což je na jednodenní výlet docela štreka, ale cesta rychle utekla. Cestou tam jsme dělali hodně zastávek na pěkných místech a cestou zpět zase pospávali. Průvodkyně/řidička nám cestou říkala zajímavosti o okolní krajině a místní historii a byla fakt dobrá - obdivuju, že u toho ještě řídila autobus v náročném zimním terénu. Zejména od Te Anau bylo na tzv Milford Road na co koukat, a co chvíli jsme zastavovali u nějakého jezírka nebo údolí. Byli jsme tu ve všední den uprostřed zimy, takže jsme se nemuseli u vyhlídek mačkat s davy dalších turistů, ale tuším, že v létě to tu vypadá jinak.

Ledovcové údolí Eglinton Valley

Mirror Lakes a Earl Mountains

Papoušci Kea čekají na turisty i zimě

Za Hommer Tunnel už klesáme ke fjordu

Po příjezdu na místo už nás čekala loď, kde jsme měli připravený sendvič, který jsme si dřív vybrali v autobuse. Pak už jsme jenom řešili, z jaké paluby pozorovat okolí. Projeli jsme celým fjordem, otočili se u jeho ústí do Tasmanova moře, a poté pokračovali podél druhého břehu zpět. Neuvěřitelně nám vyšlo počasí - Milford Sound je jedno z nejdeštivějších míst na světě, ale my jsme trefili den, kdy byla obloha bez mráčku. 

Naloďujeme se

Plavba začíná

Ústí fjordu a Tasmanovo moře

Kromě počasí jsme měli štěstí i na tučňáky, které jsme mohli z lodi pozorovat, jak se sluní na břehu. Viděli jsme vzácné Tučňáky novozélandské (anglicky Fiordland crested penguin, maorsky tawaki). Jejich populace se v současnosti odhaduje na méně než 3 000 párů a od osmdesátých let prý poklesla o 33%. Tak do budoucna jich snad bude jen přibývat, jsou to fešáci.

Kdopak nám tu leze z vody?

Najdi dva Tučňáky novozélandský

Jako další se nám ukázali lachtani, které asi není taková vzácnost v Milford Soundu spatřit, protože i skála, na které leželi, se jmenuje podle nich - Seal Rock. Co si tak pamatuju fotky známých, tak lachtani jsou tu podle všeho snad opravdu vždycky na stejném místě. Jsou to prostě profíci, co turisty nezklamou. To dokázali i tím, že když jsme se k nim blížili, leželi rozpláclí na skále, ale jakmile nás zpozorovali, zaujali vzorné pózy pro fotografy. Hned po odjezdu lodě se opět vrátili do odpočinkové polohy. Jenom podotknu, že nevypadali kvůli naší přítomnosti nijak vystresovaně, koneckonců by jinak asi odpočívali jinde. Spíš to působilo, že je pak tour operátoři večer za vzornou službu krmí rybičkama;) 

Lachtan nejdřív pasivní

A tady už lachtani pózující

Kolik najdete lachtanů na Seal Rock?

Další zastávkou u břehu byly vodopády Stirling Falls, ke kterým jsme zajeli tak blízko, že se zájemci mohli nechat na přední vyhlídkové plošině pořádně pokropit. Byli jsme tu v půlce zimy a léčili kašílky, tak jsme to vynechali, ale v létě bych do toho šla hned:) Vodopády jsou 146 metrů vysoké a voda do nich proudí z okolních ledovců. 

Stirling Falls

Blížíme se ke Stirling Falls a my se už jdeme schovat do kryté části lodi

Celkově pro nás byla plavba pěkný zážitek, protože okolní krajina je opravdu výjimečná a hezké počasí krásné výhledy jenom umocnilo. Je ale pravda, že asi i vzhledem k tomu, že jsme si fjordy docela intenzivně užili před pár lety v Norsku, tak pro nás nebyl Milford Sound až tak super unikátním zážitkem, jak se o něm často traduje. Ale pohled na strmé hory vystupující přímo z vody se hned tak neomrzí a výlet rozhodně stál za to!

Milford Sound

Milford Sound

Milford Sound

Bowen Falls

Zpět v přístavišti

Obrázky z Queenstownu

Jsme v Queenstownu usazení už čtyři měsíce, tak je na čase poreferovat, jak to tu vypadá. Městečko má přes dvanáct tisíc obyvatel a výjimečnou kulisu mu dodává pohoří Remarkables a jezero Wakatipu. Člověk si vyšlápne na náhodný kopec za barákem nebo jede na kole do práce a hned má na co koukat.

Queenstown a pohoří Remarkables

Ben Lomond Track

Výšlap na Ben Lomond je ideální jednodenní výlet z Queenstownu. Z vrcholu jsou parádní výhledy do okolních hor a tak se určitě vyplatí vyrazit za pěkného počasí. Poprvé jsem se sem šla na kratší procházku v květnu a na začátku června jsem pak o dni volna konečně vyšlápla až na vrchol. Lukáš ten den pracoval, tak jsme se pak spolu vydali na část trasy v druhé půlce července, kdy už to na sněhu dost klouzalo, ale na sluníčku bylo pěkně teplo. 

Ben Lomond 10. května 2015, bylo na mikinu

Ben Lomond 1. června 2015, bylo na zimní bundu

Ben Lomond 21. července 2015

Horu pojmenoval jeden z prvních evropských chovatelů ovcí v regionu, Duncan McAusland, po Ben Lomondu ve Skotsku. Novozélandský Ben Lomond má 1 748 m a tyčí se přímo nad Queenstownem, takže není třeba nikam cestovat autem. Na trasu se vyráží z jednoho ze tří míst: z konce Thompson Street, od One Mile Power House nebo od spodního terminálu lanovky Skyline. Pokud si člověk chce ušetřit nějaký čas a výškové metry, tak se může nechat vyvézt lanovkou asi o 450 metrů výš a pokračovat od horního terminálu dál. Odsud je to na vrchol a zpět zhruba 5-6 hodin.

Cesta lanovkou

Teplé květnové dopoledne na Ben Lomond Tracku

Sedlo pod Ben Lomondem v červnu

Vrchol Ben Lomond - protože jsme na Zélandu tak ani tady nemůžou chybět všudypřítomní ptáčci žebrající svačiny

Výhledy z Ben Lomond stojí za to!

Jezero Wakatipu a pohoří Remarkables

Pohled z vrcholu Ben Lomond

Ben Lomond Track v červenci

Ve sněhu se jde blbě, ale dá se koulovat;)

Už po asi hodince chůze se nabízí krásné výhledy do okolí Queenstownu

Napravo ode mě jsou Remarkables

Za Lukášem jezero Wakatipu

Kopec za barákem

Nejen výšlap na Ben Lomond ale nabízí krásné výhledy. Stačí si vybrat nějaký z nižších kopců v okolí a vydat se nahoru. Na začátku července se udělalo pěkně, tak jsme se šli jen tak projít za barák a byla z toho pěkná procházka.

Kousek od baráku

Chvilku jsme šlapali a už byla Gorge Road hluboko pod námi

Místní divoké kozy

Jsou tu přemnožené a není těžké je potkat

Všimněte si kraťasů - po mrazivých dnech se nám na chvíli udělalo krásně teplo

Queenstown Gardens

Když se chcete v Queenstownu projít a trváte na tom, že to nesmí být do kopce a ideálně aby tam ještě byla spousta laviček, tak vyrazte do místního parku. Jmenuje se Queenstown Gardens a je tu už od roku 1867. Můžete si prohlédnout různé druhy stromů, záhony, fontánu nebo se projít po břehu jezera. A kdybyste chtěli trochu více akce, tak si zahrajte frisbee golf.

Podzim v Queenstown Gardens

Queenstown Gardens

Queenstown Gardens

Procházka po břehu jezera v Queenstown Gardens

Za mnou je poloostrov, kde se park rozléhá

Queenstown Ice Arena

Když se zmiňuju o Queenstown Gardens, tak nemůžu zapomenout na zimák, který se nachází přímo v parku. Můžete si sem jít zabruslit (19 NZD i s půjčením bruslí) nebo přijít fandit místnímu hokejovému týmu Stampede. My jsme zatím využili jen tu první možnost a byla to celkem sranda, kde jinde si zabruslíte s lachtanama, že. 

Lachtaní střela - ještě, že jsme tam byli sami:)

Lachtánek také skvěle slouží jako vozítko pro unavené bruslaře!

Frankton Trail

Kolem Queenstownu je bezpočet tras vhodných pro horská kola. Já pravidelně absolvuji Frankton Trail, který spojuje Queenstown a Frankton, kde párkrát do týdne pracuju v obchodě na letišti. Naštěstí pro mě je to jedna z mála tras, která je téměř pořád po rovině;) Jezdím si tak po břehu jezera a koukám na okolní hory. Co vám budu povídat, když zrovna prší nebo jedu ještě brzo za tmy, tak to taková idylka není, ale celkově jsem si ježdění do práce na kole oblíbila. Když pominu dny, kdy přišla ledová kalamita nebo brutální liják, tak je to příjemná projížďka i teď uprostřed zimy.

Frankton Trail za svítání

Frankton Trail 

Když se po ránu zvedá pára z jezera, tak zastavuju a kochám se, i když jedu pozdě;)

Pohled na Remarkables z odpoledního Frankton Trailu

Skyline Gondola

Pokud se vám nechce ani chodit, ani bruslit, ani šlapat na kole a přesto byste rádi něco viděli, tak je vždycky možnost sednout na lanovku Skyline Gondola. Nahoře se pak můžete kochat výhledy, jezdit na luge a zajít si do restaurace na jídlo. Musíte ale počítat s tím, že je to jedna z nejoblíbenějších turistických atrakcí v Queenstownu, tak tomu odpovídají i ceny. Já tu příležitostně pracuju jako servírka a jedním ze zaměstnaneckých benefitů je večeře pro dva, tak jsme si tu pochutnali bez zatížení peněženky. Restaurace funguje formou bufetu ve stylu "all you can eat", tak jsme se tu konečně odhodlali ochutnat místní mořské plody, kterým normálně ani jeden moc neholdujeme. Lehce jsme si oblíbili krevety, ale co lidem chutná na těch mušlích, to fakt nechápu:)

Vyhlídka u horního terminálu Gondoly

Tam dole bydlíme - hřiště vpravo máme před barákem

Restaurace Skyline je přímo nad Queenstownem

Ochutnáváme mořské plody

Vyhrály to krevety!