Jak se zbavit nepotřebných věcí před odjezdem

Když se člověk rozhodne vydat na delší čas do světa, musí většinou řešit kam dát věci, které se mu doma nastřádaly. V našem případě znamenalo rozhodnutí vydat se na Zéland opustit byt, ve kterém jsme poslední tři roky bydleli a podařilo se nám v něm nashromáždit docela dost věcí. Byt se pronajímá nezařízený, takže jsme jej museli na začátku vybavit úplně vším včetně ledničky, pračky, nábytku nebo třeba nádobí. Abychom jej mohli předat zpět majiteli, museli jsme byt opět celý komplet vyklidit. Takže si asi umíte představit, že toho nebylo zrovna málo, co jsme museli někam udat. Naši blízcí byli sice tak hodní, že nám umožnili si u nich nějaké věci uschovat, ale rozhodně jsme je nechtěli zavalit vším, co jsme měli doma. Některé věci jsou navíc dost náročné na přepravu a prostor, jako třeba pračka a lednice, takže u těchto položek nás ani nenapadlo je u někoho skladovat. Navíc jsme to brali jako dobrou příležitost zbavit se toho, co stejně nepoužíváme.

 Když jsem přemýšlela, co s věcmi, o které už nestojíme (nebo je nemáme kam dát) udělat, napadly mě čtyři možnosti: darovat někomu z rodiny nebo blízkých, darovat potřebným, prodat přes inzerát a v nejhorším případě vyhodit. Rozhodně bych nechtěla vyhazovat věci, které mohou ještě dobře posloužit, takže poslední možnost se týkala jen věcí zničených a nefunkčních.

 Jak darovat

 Nejdříve jsme přemýšleli nad tím, jestli by věci, kterých se chceme zbavit, nechtěl někdo z našich příbuzných. Věci jsme nabídli, ale protože rodiny bydlí v jiném městě, tak je nemohli snadno přijít prohlédnout osobně, tak se jako nejlepší ukázalo poslat jim fotku nábytku emailem a napsat rozměry. Takto jsme udali pár komod, které měl kdysi ve svém dětském pokojíčku Lukáš, pak nám dobře posloužili v našem žižkovském bytě a nyní si je budou užívat moje neteř a synovec. Takže i Brenda a Dona, které se usmívají z nezničitelných samolepek na dvířkách uvnitř skříněk, žijí svůj příběh dál!

Další lidi, kterým bychom mohli naše věci přenechat, nás napadli snadno díky tomu, že Lukáš donedávna pracoval v Organizaci pro pomoc uprchlíkům (OPU). Někteří klienti OPU mají k dispozici jen velmi omezené finanční prostředky a jsou tak rádi, když nemusí za všechny potřebné věci utrácet velké částky v obchodech. Věděli jsme proto, že ocení i naše oblečení nebo třeba vybavení do domácnosti. Lukáškova kolegyně se k nám navíc cestou do práce pro věci zastavila autem, takže na nás bylo jen všechno sbalit do igelitek a předat.

 Ne každý má samozřejmě takové kontakty, ale možností, jak věci darovat potřebným je celá řada. Sama mám z minulosti dobrou zkušenost s dobročinnými obchody Sue Ryder, kam jsem párkrát donesla nejen vytříděné oblečení, ale třeba i nádobí nebo knihy. Paní, které věci přebíraly, byly vždycky moc milé a výtěžek z prodeje jde na provoz této sympatické neziskovky, která pracuje se seniory. Zboží pak navíc neprodávali nijak draho, což, jak jsem zpozorovala v naší žižkovské pobočce, oceňovaly mámy od rodin, které zde ošatily rodinu za pár korun a ještě dokoupily skleničky a plyšáky. Obchod Sue Ryder na Žižkově už nefunguje, ale v ostatních částech Prahy jich najdete hned několik, koukněte na jejich web.

Jeden z obchodů Sue Ryder v Praze. Foto: Sue Ryder

V dalších městech zase fungují jiné neziskovky a charity, kam můžete nepotřebné věci donést, stačí zapátrat ve vašem okolí. Když se nemůžete trefit do jejich otevírací doby, je řešením vyhledat si na internetu ve vašem okolí kontejner na textil, kam můžete oblečení vložit. Pokud máte štěstí, tak je možné, že v místě vašeho bydliště charita nabízí možnost, že si sama starý textil vyzvedne dokonce až u vašich dveří. Moj rodiče tuto možnost v Brně využili a odpadla jim tak starost s odvozem velkých pytlů, více info například tady.

Jak prodat to, co doma zbude

Když jsme před třemi lety byt vybavovali, nakoupili velkou část věcí z druhé ruky přes inzerát. Stejnou cestou jsme se proto chtěli spotřebičů a nábytku také zbavit. Příjemný je nejen pocit, že věci budou někomu dál sloužit, ale pochopitelně i fakt, že člověk dostane nějaké peníze, které se na cestování budou hodit.

Nejprve jsme mysleli, že takto na internetu prodáme jen větší a dražší věci, jako je lednička, pračka nebo pohovka, ale nakonec jsme k našemu překvapení rychle prodali a takové položky vybavení bytu jako je smeták, poličky, sušák na prádlo nebo květináče. Nejprve by nás ani nenapadlo tyto drobnosti prodávat, ale neměli jsme tyto věci komu darovat a bylo nám líto je vyhodit, když byly stále funkční. Navíc jsme ani neměli k dispozici auto, abychom je někam odvezli. Proto jsem jich vyfotila vždy více nějakém "setu" pohromadě, a za každou takovou hromadnou položku jsme chtěli 100 korun. Zájem byl veliký, takže jsme se během dvou dnů všeho úspěšně zbavili, a ještě nám zbylo pár stovek navíc. 

Nejvíce jsme vybavení do bytu prodávali na Sbazar.cz, který je uživatelsky velmi příjemný, takže vložení inzerátu nezabere moc času, a neúčtuje si žádné poplatky. A hlavně je evidentně také dost navštěvovaný kupujícími, protože věci mizely opravdu až nečekaně rychle. Úspěšnému prodeji našich věcí teda jistě pomohlo i to, že jsme je nabízeli levně a lidé si je mohli vyzvednout na dobře dostupném místě v Praze.

Pokud se chcete zbavit oblečení a dostat nějakou korunu nebo vyměnit vaše kousky za jiné, tak jednoznačně doporučuji Votočvohoz.cz, kde jsem k mojí radosti sehnala třeba skvělý vlněný svetr vyrobený v Norsku, za kterých bych normálně musela zaplatit nehorázný balík.

Před odjezdem jsme také chtěli obměnit naši outdoorovou výbavu, ale než jsme koupili věci nové, chtěli jsme nejdřív ty staré prodat. Všechno od pohorek, přes batoh až po pláštěnku můžete dobře prodat třeba na Lezec.cz nebo Outdoorforum.cz.