Mount Cook: pod nejvyšší horou Nového Zélandu

Z Christchurch jsme začátkem února vyrazili v nově pořízeném autě směrem na jih. Měli jsme v plánu pokračovat podél pobřeží na úplný jih Jižního ostrova, ale asi po dvou hodinách jízdy jsme se rozhodli pro změnu trasy. Řekli jsme si, že by mohla být škoda nechávat si nejvyšší horu země až na konec našeho cestování, kdy už se bude blížit podzim, a taky se nám už stýskalo po horách. Bez dlouhého váhání jsme tedy odbočili na silnici vedoucí k Mount Cook, maorsky Aoraki (3764 m). 

Už cesta k Mt Cook stojí za to

Cestou jsme nemohli vynechat zastávku u dokonale tyrkysových jezer Tekapo a Pukaki. Měli jsme štěstí na slunečný den, takže jejich tyrkysová modř byla až neuvěřitelná. Za své zbarvení tato jezera vděčí tzv. ledovcové moučce, tedy jemně rozemletým horninám přineseným ledovci a rozpuštěným ve vodě. 

Jezero Tekapo

Na břehu jezera Tekapo se nachází malý kostelík Dobrého pastýře (Church of the Good Shepherd) z roku 1935 ze kterého je krásný výhled na jezero. Kousek opodál je bronzová socha ovčáckého psa, kterou místní vzdávají hold chlupáčům, kteří hrají v jejich životech tak důležitou roli. 

Socha ovčácké kolie u jezera Tekapo

U jezera Pukaki zřejmě nechtěli být pozadu, tak tu na jaře 2014 odhalili sochu tahra, blízkého příbuzného divoké kozy, který byl v regionu vypuštěn o 110 let dříve pro účely lovu. Při cestě kolem břehu jezera Pukaki se ale snad každý zastaví vícekrát, protože jsou odtud úžasné výhledy na Mount Cook. 

Tahr u Jezera Pukaki

Jezero Pukaki a v dálce Mt Cook

Z Christchurch je to k Národnímu parku Mt Cook asi 300 km, takže jsme dorazili až k večeru. Ještě jsme ale stihli otevřené informační centrum DOC, kde jsme sehnali brožury s mapkami treků v okolí. Zároveň jsme se tu dozvěděli předpověď počasí na další dny, takže nás další den ráno nepřekvapil vytrvalý déšť. Nenechali jsme si zkazit náladu a dopoledne proleželi v pohodlí auta, kde jsme ujídali zásoby a plánovali další cesty. Odpoledne se udělalo pěkně, tak jsme vyrazili na Hooker Valley Track, tříhodinovou procházku údolím s úžasnými výhledy na okolní kopce a ledovcová jezera. 

Most přes ledovcovou řeku - Hooker Valley Track

Hooker Valley Track

Hooker Valley Track

Jezero na konci Hooker Valley Tracku

Hooker Valley Track

Zaplatili jsme si další noc v DOC kempu White Horse Hill Campground (10 NZD na osobu a noc) a doufali, že předpověď vyjde i pro další den, na kdy už slibovala pěkné počasí. Další ráno už byla obloha opravdu bez mráčku, tak jsme vyrazili na celodenní túru k Mueller Hut. Byli jsme tu v letní sezóně a chata byla plně obsazená, tak jsme museli výšlap tam i zpět stihnout za jeden den. Obvykle to lidi dělají tak, že na chatě přespí a vrací se až další den, ale rozhodně není problém stihnout trasu v jednom dni a vrátit se na noc opět do DOC kempu. Hlavně po ránu mně to ten den moc nešlapalo, tak jsme se táhli celkem pomalu a dělali pauzy, ale stejně jsme na celou trasu nepotřebovali více než 7 hodin. Určitě stálo za to si sem vyšlápnout, cestou se otevírají úžasné pohledy na okolní hory a ledovcová údolí. Jedny z nejpůsobivějších výhledů během našeho cestování po Novém Zélandu.

Cestou k Mueller Hut

Stoupáme k Mueller Hut

Pohled do údolí pod námi

Cesta k Mueller Hut

Mueller Hut

Panorama kolem Mueller Hut

Poslouchám praskání lavin na protějším svahu

Výhledy do údolí cestou od Mueller Hut

Lukáš připravuje snídani v DOC kempu

Třetí den dopoledne jsme ještě vyrazili na krátkou procházku k Blue Lakes, která nás teda po vší té nádheře předchozího dne moc neuchvátila, ale příjemně jsme se prošli a osvěžili nohy v potoce. Pak jsme nasedli do auta a vyrazili zpět k východnímu pobřeží. Zastavili jsme se na nákup v městečku Twizel (jediný supermarket široko daleko) a ubytovali se v parádním kempu Holiday Park Kurow (16 NZD za osobu a noc). Přestože byla ještě pořád sezóna, tak jsme tu měli skvělé koupání a veškeré zázemí téměř sami pro sebe. 

Procházka k Blue Lakes

Loučíme se s Mt Cook

Soukromá laguna v Holiday Parku Kurow