Jsme na cestě: Kepler Track

Po Jižním Fjordlandu jsme směřovali do Te Anau, kde jsme si domluvili sraz s Onckem, který mezitím cestoval po západním pobřeží. Asi po měsíci se tak naše cesty na začátku března zase setkaly, a společně jsme vyrazili na další z tzv. Great Walks, Kepler Track.

Kepler Track

Ještě před tím, než jsme vyrazili do Te Anau na Kepler Track, strávili jsme pár odpočinkových dní v Jižním Fjordlandu. Po osmi dnech na treku u jezera Poteriteri jsme se dali do kupy v příjemném kempu Last Light (14 NZD) v Tuatapere. Užili jsme si horkou sprchu a pojídání/popíjení dobrot z místní samoobsluhy a vysedávali jsme v křesílkách na sluníčku. Kromě standardního vybavení (pračka, kuchyňka..) je také v tomto kempu možnost zdarma využít počítače připojeného na internet, takže jsme konečně zase nahráli fotky do online alb a ozvali se domů. Další dny jsme trávili odpočinkově u jezera Monowai, kde jsme zakotvili v DOC kempu s označením basic, tudíž zdarma. Vyrazili jsme odtud taky na dvoudenní výlet s přespáním na Rodgers Inlet Hut, který sice nenabídl žádné úchvatné výhledy nebo dramatickou krajinu, ale byl fajn a ani nám nevadilo, že jsme se zpět museli vracet stejnou cestou. Chata byla útulná, dřeva dost, a byli jsme tu sami, tak co víc si přát.

DOC chata Rodgers Inlet Hut

Cestou k chatě u jezera Monowai

Snažili jsme se blátu vyhnout, ale moc to nešlo

Zpět do kempu u jezera Monowai

A opět náš starý známý South Island Robin - když jsme jedli chipsy, tak se od nás nehnul

Pak už jsme vyrazili do Te Anau, výchozího místa pro Kepler Track, kde jsme se setkali s Onckem v kempu Holiday Park Lake View (18 NZD). Večer jsme popíjeli, klábosili a bavili se nad Onckovýma neuvěřitelnýma historkama z WOOFingu (práce za ubytování a stravu) na Jižním ostrově.

Další den jsme vyrazili na Kepler Track - Oncek se rozhodl pro jednodenní výlet nad chatu Luxmore Hut a zpět, my s Lukášem pro dvoudenní variantu s přespáním. Chtěli jsme si totiž konečně užít pořádné výhledy a horské hřebeny, které nám zatím naše předchozí treky ve Fjordlandu tolik nedopřály. Na radu paní z infocentra DOC jsme se rozhodli absolvovat jen první půlku Kepler Tracku (směrem od Broad Bay) a druhý den se vrátit stejnou cestou zpět. Takto jsme si mohli užít hřebenovou část treku hned dvakrát a naopak jsme se vyhnuli pro nás méně zajímavé části vedoucí lesem.

Profil trasy Kepler Tracku (zdroj: DOC)

Z parkoviště na začátku treku se jde po rovině lesem poblíž jezera něco přes pět kilometrů až do Broad Bay, kde se nachází tábořiště DOC. Odtud pak začíná prudké a dlouhé stoupání, ale cesta je dobře schůdná a vede v příjemném stínu. Ideálním místem na pauzu je plácek pod pískovcovými skálami, kde jsme posvačili. Odsud ještě pořád zbývá vystoupat nějaké ty výškové metry, ale člověk může pozorovat měnící se skladbu lesa, tak to docela utíká.

Vyšli jsme z lesa a blížíme se k Mt Luxmore Hut

Pak jsme se najednou ocitli nad hranicí lesa a konečně jsme se dočkali toho, na co jsme tak dlouho čekali - výhledů na hory Fjordlandu. Za nedlouho jsme pak v dálce spatřili Mt Luxmore Hut (1085 m), kde jsme nabrali vodu. Od chaty trasa stoupá na hřeben, ze kterého se dá za dobrého počasí celkem lehce vyšlápnout na vrchol Mt Luxmore (1472 m) odkud jsou krásné výhledy na okolní fjordy, hory a jezera. Tady jsme se rozloučili s Onckem, který se se svojí belgickou kamarádkou vracel zpět do Te Anau.

Po delší době opět společné foto (vrchol Mt Luxmore)

Výhledy z Mt Luxmore

Pohled od Mt Luxmore

Nás pak čekala dost možná nejkrásnější hřebenovka, co jsme kdy šli, dá-li se to nějak poměřovat. Úzké pěšinky vedly přímo po vrcholu hřebene a výhledy byly tak nádherné, že člověk nevěděl, kam se dívat dřív. Celou tu nádheru ještě umocnilo krásné počasí, kdy nám pozdě odpoledne začalo svítit slunce. Zážitek byl o to silnější, že jsme tu byli po většinu času sami a mohli se tak kochat naprosto nerušeně (větší provoz na tomto úseku je dopoledne, kdy sem dorazí ti, co přespávali na Mt Luxmore Hut).

Kepler Track

Další den nás za úsvitu probudil šramot a my jsme tak měli možnost poprvé potkat horské papoušky Kea, kteří dostáli své pověsti drzounů a pěkně zblízka si nás přišli prohlédnout. Jejich zálibou je brát turistům věci - od kousků svačiny až po sušící se boty, ale my jsme se ubránili a papoušci za chvíli zklamaně odletěli. V klidu jsme si tak užili snídani při východu slunce. Jasná obloha dávala tušit, že i cesta zpět bude stát za to.

Ráno na Kepler Tracku

Papoušek Kea - nebojte, na dalším treku se nám je podařilo vyfotit lépe;)

Poučení pro turisty o papoušcích Kea: pozor na věci a nekrmit

Snídaně na Kepler Tracku

Vyrážíme brzy ráno

Slunce pomalu stoupalo na oblohu a my jsme opět vyrazili na hřebenovou část Kepler Tracku, jen tentokrát z opačného směru. Byl to opravdu nádherný zážitek, ráno v horách má své kouzlo. Ač normálně časnému vstávání neholdujeme, tak po této zkušenosti se k tomu asi občas dokopeme:) Ranní světlo způsobilo, že hory okolo vypadaly ještě kouzelněji než předchozí den večer a navíc ten úžasný fakt, že jsme tu byli sami...prostě nádhera! Určitě jeden z nejkrásnějších zážitků z Nového Zélandu.