Tonga: plavání s velrybami

Když už jsme se ocitli u protinožců, chtěli jsme taky navštívit některý z ostrovů v nedalekém Jižním Pacifiku. Netoužili jsme jet do příliš turistické destinace, tak jsme rovnou zavrhli místa jako Fiji nebo Cookovy ostrovy, a rozhodovali se mezi Samoou a Tongou. Poté, co jsme zjistili, že se dá na Tonze plavat s velrybami, měli jsme jasno. Let z Nového Zélandu na Tongu trvá necelé tři hodiny a jednosměrnou letenku jsme pořídili za 226 NZD - z Evropy by sem bylo cestování o poznání složitější, takže by byl opravdu hřích se do této ostrovní země nepodívat právě teď. A hlavně, kde jinde si zaplavete pár metrů od kouzelných keporkaků?

Neskutečný zážitek u ostrova Uoleva

Z Tongatapu na Ha'apai

Tonga se skládá ze 176 ostrovů, které se dělí do tří hlavních skupin: Tongatapu, Vava'u a Ha'apai. My jsme přiletěli do hlavního města Nuku'alofa, které se nachází na ostrově Tongatapu, ale naším cílem bylo nejdříve souostroví Ha´apai. Zvolili jsme ho proto, že tu jsou dobré podmínky pro plavání s velrybami a krásné pláže, ale zdaleka tady není turismus tak rozvinutý jako na oblíbeném Vava'u. Z Tongatapu je možné na Ha'apai letět nebo jet trajektem, ale ten vyplouvá jen jednou týdně. Nám se termín zrovna nehodil, tak jsme nasedli na palubu malého letadýlka místních aerolinek Real Tonga a za 40 minut jsme byli na místě.

Mapa Tongy (zdroj: Mainstreaming of Rural Development Innovations Tonga http://www.morditonga.to)

Vždycky se chtěli vidět pilotovi pod ruce? S Real Tonga není problém!

Přistáváme na souostroví Ha'apai

Letiště na ostrově Lifuka 

Ha'apai se skládá se z 51 ostrovů, ale jen 17 z nich je obydlených. Celkem tu žije asi 7500 lidí, z toho přibližně 3000 obývá hlavní ostrov Lifuka, kam jsme přiletěli. Na letišti jsme se potkali s Noahem z Taiana´s Place, kde jsme si zamluvili na týden ubytování na nedalekém ostrůvku Uoleva. Vzal nás autem k obchodu, kde jsme měli šanci doplnit zásoby před odplutím na Uolevu, kde už žádné obchody nejsou. Pak už jsme nasedli na loď a za asi půlhodinku plavby jsme byli na místě.

Naskočili jsme na loďku a Noah nás odvezl až na "naši" pláž na ostrůvku Uoleva

Bydlení na pláži

Taiana´s Place je skvělé místo - krásná pláž, houpací síť, palmy, tyrkysová voda, tradiční fale, domácí jídlo připravené od paní Taiany, možnost půjčit si kayak, západy slunce...a v neposlední řadě milá rodinka, které to tu patří, a jejich roztomilí psi. Jedná se o jedno z nejlevnějších místních ubytování, takže se spí v jednoduchých chýších na pláži (fale) a sprcha je jen tak teplá, jak ji sluníčko ohřeje, ale nám tu nic nechybělo. Fale pro dva nás vyšlo na 45 TOP na noc, večeře na 15 TOP a snídaně na 10 TOP. Nikdy dřív jsme na dovolené nestrávili více než dvě tři noci na jednom místě, ale tady nám to tedy opravdu nevadilo. Na Zélandu jsme poslední měsíce makali jak fretky, takže jsme si relax maximálně užili.

Naše fale a psí společník

Fale uvnitř

Palmy všude okolo

Trocha kýče při pohledu od našeho fale

Houpací síť - podstatná část výbavy našeho fale

Večeře - smažené bylo jen výjimečně, většinou kuře/ryba, rýže a místní zelenina

Na snídani Taiana často pekla buchty

Od stolečku bylo vidět na moře, takže jsme občas při snídani zahlédli velrybu!

Mazlíčci

Psí návštěva u prahu našeho fale

Aby té idyly nebylo málo, tak se na obě strany od našeho bydlení táhla krásná liduprázdná pláž. Na ostrově byly ještě minimálně další dva nebo tři resorty, ale lidi se vždy nějak rozptýlili a po většinu času nebyla na pláži ani noha. Člověk si tu připadal jak někde ve filmu nebo katalogu cestovky. Kousek od břehu byly korály, které byly prý hodně poničené cyklonem na začátku roku 2014, ale i tak nás tu šnorchlování dost bavilo. Abychom viděli i něco většího, přidali jsme se k dalším dvěma párům na výlet k cca 2km vzdálenému korálovému útesu, kam nás vzali Finau a Noah z našeho resortu. V Taiana´s bylo taky možné půjčit si mořský kajak - sice jsme se za větrného dne neodvážili moc daleko od břehu, ale byla to sranda.

Šnorchlování pár metrů od břehu

Celý ostrov se dá obejít asi za tři hodiny

Vyjížďka na mořském kajaku

Naše domácí pláž

Korály cca 2 km od břehu

Sami na pláži 

Velryby

To hlavní, proč jsme ale na Tongu vyrazili, a na co jsme se obrovsky těšili, bylo plavání s velrybami. Mělké a teplé vody okolo těchto ostrovů jsou oblíbeným místem Keporkaků, kteří sem míří porodit mláďata. Než se velrybí maminky s mláďaty vrátí zpět do zimy u pólu, musí tu mladé pěkně vykrmit a vychovat. To dává lidem skvělou příležitost tyto tvory na Tonze během srpna a září pozorovat a dokonce si s nimi i zaplavat. 

Plavání s velrybami mohou oficiálně poskytovat jen certifikovaní operátoři, které není problém najít na netu. My jsme si vybrali Ha'apai Whale and Sail kteří měli základnu jen asi deset minut chůze po pláži od našeho ubytování. V ceně 200 NZD na den bylo asi šest hodin na lodi, veškeré vybavení (neopren, ploutve, maska se šnorchlem), skromný oběd, svačina a hlavně instruktorka. Měsíc předem jsme si zaplatili dva dny, abychom zvýšili šance velryby opravdu potkat - naší největší obavou bylo, že budeme mít smůlu a neuvidíme ani ploutev. Žádný černý scénář se ale nekonal, keporkaci byli všude okolo.

Loďka, na které jsme trávili celý den

Náš kapitán byl místní chlapík Tom, který velrybám očividně dobře rozuměl a neomylně je lokalizoval. Vždy nás zavezl k té, o níž si myslel, že na nás má náladu a většinou se nemýlil. Pak už jsme skákali do vody ve skupince max. čtyř lidí plus instruktorka. Ta nás k rybě zavedla a hlavně pak dbala na to, abychom ji svojí přítomností neobtěžovali - nebyli blíž než deset metrů, aby na nás viděla, nebyli jsme u ní moc dlouho atd. Na lodi nás bylo sedm, takže jsme měli dvě skupiny a střídali jsme se. Musím říct, že jsme byli ve vodě víc než dost a bylo to vcelku vyčerpávající, takže jsme si rozhodně mezi skupinkami nezáviděli, jestli náhodou nebyl někdo plavat déle, než ten druhý.

Nasazená maska, nazuté ploutve - jsme připraveni skočit do vody za velrybou

Velrybí máma byla někdy trochu hlouběji u dna, takže jsme viděli jen její obrys, ale mláďata se musí nadechovat častěji, takže se k nám dostávala mnohem blíž. Většinou si nás zvědavě prohlížela a občas se i předváděla a různě nakrucovala, takže se k nám kolikrát přiblížila snad na méně než pět metrů. Byla jsem jednou úplně vedle z toho, jak blízko k nám mládě připlavalo, že jsem vůbec nevěnovala pozornost jeho mámě. Pak mě Lukáš upozornil, ať se podívám doprava, a mně při pohledu na její obří hlavu málem vypadl šnorchl.

Zvědavé mládě keporkaka

Trochu se předvádí

Tady jsme někoho zaujali

Musí si nás prohlídnout zblízka

A pak se ještě pěkně v celé kráse ukázat

Menší mláďata maminky občas jemně postrkovaly nahoru, aby se nadechla. Vidět je takhle pěkně pohromadě bylo opravdu nádherné, až se z toho tajil dech. Jindy mládě s matkou jen tak pomalu plavalo kolem a obě ryby nás po očku pozorovaly. Když je to pak po chvíli přestalo bavit, tak dvakrát mávly ocasem a v tu ránu nám zmizely.  

Junior se musí nadechovat mnohem častěji, než máma

Po úspěšném nádechu

Bylo vidět, že menší mláďata ještě nebyla tak odvážná a držela se u maminky

Když jsme odpočívali na lodi, tak nám keporkaci často ukazovali, proč se jim říká delfíni mezi velrybami. Obzvlášť mláďata s radostí nacvičují skákání a mávání ploutvemi. A protože někdo jim musí ukázat jak na to, tak jsme jednou viděli mocný skok velrybí mámy jen kousek od naší lodi - to už bylo slušné šplouchnutí! 

Zdraví keporkak

Mává máma a junior

Skáče se i pozadu

Plavání s velrybami byl neskutečný zážitek, který jen tak nezapomeneme. Ten pocit, co člověk zažíval, když se nimi ocitl ve vodě a koukal jim do očí, je nepopsatelný. Jsem moc ráda, že jsme měli to štěstí něco takového zažít. Vím, že zní to jako superklišé, ale ono to tak fakt bylo:)

Zbývající dny na Tonze jsme strávili na ostrovech Eua a Tongatapu, ale o tom až v dalším příspěvku.